Podle mého názoru člověk vnímá krásu každý úplně jinak, pro někoho je krása úplně jiná. Někdo má rád třeba černou barvu, někdo bílou, někdo růžovou a někdo zase červenou barvu. Je toho opravdu hodně. Proto jsem ráda, že v dnešní době neexistuje žádný standard a nebo idealizace krásy. Bylo by to opravdu neférové, protože každý člověk se cítí krásný úplně jinak. Například můj bratr řekl, že prý se mu líbí velký zadky. Byla jsem docela překvapená, protože jsem si myslela, že pánové mají vždycky rádi jenom štíhlé postavy a malé zadečky. Jenomže tohle není pravda. A prý v poslední době spíše letí postava věstonické Venuše.
Takže se můžu radovat, protože tohle jsem přesně já. Až zase bude v módě štíhlá postava jako Twiggy, nějaké anorektičky, tak asi s módou nepůjdu, protože mně se tohle nelíbí, i když stále svět dokola opakuje, že není žádný standard krásy a že standard krásy je úplně jiný nebo se mění. Tak stále všude vidím a slýchám, že dávají přednost spíše štíhlejším modelkám. A když tam je nějaká obézní modelka? A nebo třeba pihatá modelka? Tak si myslím, že se to tam dává jenom schválně, jenom aby se neřeklo, ale abych se přiznala, mně vůbec nevadí, jak modelka vypadá a nebo jakou má postavu.
Vždyť je přece tolik různých žen a tolik různých postav a barev pleti, že je naprosto jasné, že i tyto ženy se budou chtít cítit skvěle a taky budou chtít vidět, jak by vypadalo větší oblečení na modelce a jak by vypadalo potom na nich. A tady v tomhle krása právě vůbec nehraje roli. Každý člověk je svým způsobem krásný, lidé mají různé principy a různé typy a ne třeba jednomu člověku se může líbit druhý člověk, od toho tady jsou různé sympatie, někomu je sympatický tento člověk a někomu je zase nesympatický a je to takhle stále dokola. Tady jde hlavně o sympatie a nebo přeskočení jiskry a nebo o vzájemnou chemii.