Ten výraz asi zná skutečně málo lidí. Není se co divit. Není o nich moc co slýchat. Nejsou nijak vidět, tedy ve smyslu, že by něco tropili. Jen tiše postávají, většinou ověšení fotoaparáty a čekají na nějakém místě u kolejí, až kolem pojede vlak. Ano, šotouš je milovník vlaků a kolejí. I když ani to není naprosto přesné, protože tento výraz vlastně zahrnuje dopravu. Tedy, klidně i autobusy nebo třeba letadla. Ovšem většina jich prostě fotí vlaky, a proto zůstaneme u této klasifikace, dá-li se to tak ovšem nazvat.
Nuže, nyní víme, co to slovo znamená, ale jeho původ jasný není. Klidně může být ze základu českého šotek, ten, který všude šmejdí a občas něco provede. Ovšem klidně by to mohlo být z anglického shot, tedy krátký záběr, nebo šot. Ovšem to není vůbec důležité.
A těchto fandech dopravy se traduje, že jim jde o nejlepší fotky třeba lokomotiv a že jsou schopni se pro dobrý snímek nechat třeba klidně přejet. No, to je možná trošku přehnaná klasifikace. Ale možné je všechno, já jich zase tak moc neznám. Takže mezi nimi skutečně může být někdo takový.
Pravý šotouš se však nemíní nechat přejet a ani nekrade z lokomotiv jejich značky, tedy cedule, které udávají její technické parametry, které si běžný člověk nemůže pamatovat. Povídat se o nich samozřejmě může co chce, ale většinou to nebývá pravda. Té naprosté slušné většině opravdu stačí, když si vyfotí vlak, a to že chtějí mít dobrý záběr jim nelze vyčítat. O rozmazanou šmouhu na fotografii skutečně nikdo nestojí. A nemusí být ani šotoušem.
Nuže, pokud i vás baví mašinky všeho druhu a focení, máte to asi v krvi nebo v genech. Schválně si zkuste vyfotit první lokomotivu, nebo jedoucí vlak. Uvidíte sami, jak dalece to potom s vámi zacloumá a zda budete v tomto druhu focení pokračovat. Mně nezbývá než vám popřát hodně hezkých fotek.